Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ale vždyť mluvíš opravdu dobře

22. 03. 2017 11:18:10
Je to lež jak věž, ale každý z nás, kdo žije v zahraničí, ji chce a nutně potřebuje slyšet. Když si jen vzpomenu na svoje začátky a tu příšernou němčinu, se kterou jsem do Rakouska přijela...

Tehdy jsem tu milosrdnou lež slýchala ještě mnohem častěji, protože jsem se také častěji za svou němčinu omlouvala. Kolikrát jsem chtěla nějak inteligentně vyjádřit svoje myšlenky, ale omezená slovní zásoba srazila můj projev do jednoduchých vět a já si připadala jako tříleté dítě, které se teprve učí mluvit.

Naštěstí Rakušané jsou v tomto směru velice diplomatičtí a tak to bude jejich druhá věta hned za „ráda tě poznávám“. Budou ji pronášet tak procítěně, že tomu budete rádi věřit a téměř by jim za to člověk vděkem ruku políbil, protože máte dojem, jako by říkali: „Já si ale vůbec nemyslím, že jsi blbec a mluvíš jako Tatar.“ A protože každý nováček v cizí zemi je drobátko vystrašený a vyvedený ze své komfortní zóny, rád té lži uvěří.

Proto už se nesměju cizincům, kteří se snaží mluvit česky. Už je nenutím, aby říkali „řeřicha“ a „Řehoř“ a „řebříček“ a pak se tomu nesměju jako blbá, protože teď už vím, jaké to je. Nyní jen s chápajícím úsměvem odvětím: „Mluvíte velice dobře česky.“

Když jsem se už po několika měsících v zahraničí otrkala a slovní zásoba se již rozšířila na úroveň pětiletého dítěte, připadala jsem si mnohem sebejistěji. Byl tedy nejvyšší čas osvojit si místní akcent, aby člověk zapadl.

Odhodila jsem české ostré "R" v dáli a nahradila jej perfektně znějícím rakouským "R" (které by mělo znít, jako když ráčkujete). Naslouchala jsem ostatním, jak ho vyslovují a pak trénovala při komunikaci s místními. Byla jsem hvězda. Takhle rychle se žádný imigrant do společnosti jazykově neintegroval.

To jsem si myslela jen do chvíle, než...

„Slečno, máte skvělou němčinu,“ chválil mě pán v letech.

„Děkuji,“ odpovídala jsem a skromně se začervenala.

„Ze které části Francie pocházíte?“ chtěl upřímně vědět pán v letech.

--- následovala trapná chvilka ticha---

„Z té české, pane,“ řekla jsem, zrudla jako rajče a chtěla se propadnout až do jádra Země a nechat se roztavit horkým železem.

A to byl konec mé akcentové integrace. Pokorně jsem si opět doběhla pro své rodné ostře znějící "R" a to francouzské odložila stranou. Jen se mě lidé dodnes ptají, ze které části Maďarska pocházím. Ale co...dokud se mě nebudou ptát na Rusko, tak je to v pohodě...

Autor: Tereza Lišková | středa 22.3.2017 11:18 | karma článku: 17.61 | přečteno: 448x

Další články blogera

Tereza Lišková

Malý průvodce rakouským gastro-peklem

Máme tady prázdniny, což znamená, že půlka národa míří na vysněnou dovolenou do Chorvatska. A na staré dobré přetížené cestě přes Rakousko se může lehce stát, že v nekonečné koloně zaútočí hlad.

30.7.2017 v 10:23 | Karma článku: 30.44 | Přečteno: 1914 | Diskuse

Tereza Lišková

Babiččiny opulentní obědy

Mám dvě babičky. Obě vaří skvěle. Jedna decentně, sofistikovaně a zdravě, druhá tučně, tučně a hlavně tučně. Co kdyby přišla další válka? Tak ať jsme tlustý na tři prsty.

22.6.2017 v 10:42 | Karma článku: 25.70 | Přečteno: 927 | Diskuse

Tereza Lišková

S Maďarem v polní kuchyni

S Maďary se to má tak; guláš se vaří zásadně venku. Je jedno, jestli venku prší, sněží nebo se na město valí obří tsunami. Maďar vaří guláš venku.

28.4.2017 v 10:08 | Karma článku: 36.77 | Přečteno: 2137 |

Tereza Lišková

18 věcí, které dělám, když jsem v Praze

Mám pocit, jako kdybyste pustili stopky a já slyšela tikot každé vteřiny, která uplynula a která mi připomíná, že můj pobyt se krátí, a proto není čas ztrácet čas. Než můj pražský čas vyprší, je třeba zažít mnoho věcí...

14.4.2017 v 16:22 | Karma článku: 18.99 | Přečteno: 739 |

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 7.13 | Přečteno: 127 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 11.32 | Přečteno: 324 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Sluhové zla jsou zpět v PAX číslo 5

Chytlavá, tajemná, hravá a s detektivní atmosférou... Taková je úvodní znělka nového pokračování osudu vyvolených bratrů Alrika a Vigga, kterým svůj hlas opět propůjčil Jan Vondráček.

19.9.2017 v 8:17 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 107 | Diskuse

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 11. - 12. obraz

Velitel Kämpf musí přistoupit na nový plán poprav, zatímco Kurt Gemeier se musí vyrovnat s tím, že poprvé vraždil. Délka tohoto textu je cca 8 minut.

19.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 |

Marcela Valouchová

Šutr 15 - Návrat

Byli v polovině cesty domů. Roman stále hýřil optimismem a vzpomínkami na rodnou planetu. „Vždy jsem cestoval, nevěřil jsem, že se mi bude tolik stýskat. Myslím, že se teď usadím a budu si chvíli užívat.

18.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.90 | Přečteno: 107 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1200

Jsem Češka žijící s Maďarem v Rakousku...tak si nalijte kávu, pohodlně se usaďte a pojďte si přečíst, jaké to je ;) Další články na: jestepetminut.blogspot.com

 

 

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.