Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

18 věcí, které dělám, když jsem v Praze

14. 04. 2017 16:22:59
Mám pocit, jako kdybyste pustili stopky a já slyšela tikot každé vteřiny, která uplynula a která mi připomíná, že můj pobyt se krátí, a proto není čas ztrácet čas. Než můj pražský čas vyprší, je třeba zažít mnoho věcí...

1. Jako třeba vést plodný rozhovor s operátorem, který mi nutí zase novou simku a tedy nové telefonní číslo, protože jsem si za celý rok nedobila kredit a ten dobrák mi číslo opět bloknul (děkuju, už bych byla nervózní, kdybych si tohle kolečko nedala),

2. vysvětlovat v Penny, že opravdu nechci českou zákaznickou kartičku, páč v Rakousku s ní můžu tak leda...vlastně mě vůbec nic nenapadá, k čemu by mi ten kus plastu byl (kecám, něco mě napadá, ale je to sprostý a tohle je slušný a intelektuální blog...ehm, ehm),

3. mlátit hlavou do volantu na jižní spojce, protože už je zase kolona,

4. poslouchat v koloně Blaník a zpívat s Luckou "Plyn už syčí z trooooouby vééééén" a pak si všimnout, že ve vedlejším autě někdo blbě zírá,

5. vytáhnout svůj stařičký telefon a nacpat do něj novou simku, nastavit rok 2017 a pak se ho stydět vytáhnout v tramvaji, aby si lidé neodsedli,

6. obeslat všechny známé, že mám nové číslo, ale protože nemám v ČR internetové připojení, tak ať mi laskavě píšou sms (vyslechnout si nespokojené mrmlání),

7. zajít za babičkou na brutálně silné kafíčko a dva zákusky,

8. fňukat, když si mám koupit jízdenku za třicet dva korun a horečnatě přepočítávat jízdy za den, aby mi to časově vyšlo a já nemusela zaplatit ani kačku navíc. Stát dvacet minut před automatem na jízdenky a zvažovat, jestli je strategičtější koupit celodenní za sto deset korun nebo tři za třicet dva a na Náplavku dojít pěšo,

9. a pak nechat v drogérii litra,

10. pořádat výlety na Karlův most a špacír po Václaváku, protože se tam stejně většina pražských přátel podívá až pod mým velením,

11. chodit očumovat výlohu obchodu Blanky Matragi za Prašnou bránou, ale jenom očumovat...protože bych tam určitě vlezla s provinilým obličejem, ze kterého by se dalo jasně vyčíst, že tam jdu jenom otravovat, protože nejsem ani vdaná za ropného magnáta ani nejsem členka harému arabského šejka. Což je někdy docela škoda...

12. jít na tatarák, svíčkovou se šesti, nakládaný hermelín, sosat Plzeň, srkat Pho Bo a pak ještě natlačit jarní závitek a vůbec se chovat jako nevybouřený Němec na rozlučce se svobodou,

13. opruzovat kámoše, které jsem dlouho neviděla, ať jdou ven,

14. potkat v metru revizora, sklopit oči a i přes provinilý výraz se snažit být maximálně nenápadná. Ačkoliv mám jízdenku v kapse (Hele, já sama nevím, proč to dělám. Třeba se to s třicítkou změní, což?),

15. jít na thajskou masáž a zatímco mi Thajka drtí obratle, ptá se sladce „Au, Au?“ uvažovat, proč že tam chodím a proč za tu tyranu ještě platím?!

16. Zajít si ke kadeřnici, na kosmetiku, do kina a do divadla. Hlavně tedy proto, že kadeřnici můžu s klidem vysvětlit, jak to chci a nemusím se omezovat na "Zkrátit a melír. Danke". České kino a divadlo má zase ten půvab, že mu rozumím a směju se ve správných místech a ne jako trubka, až když si vtip přeložím, dojde mi a zasměju se – asi tak o pět minut později...

17. vykupovat pražské antikvariáty a pořizovat zásoby českých knih, abych pokryla mimo-české období a neocitla se nedejbože v knižní tísni. Což znamená, naložit na hrb deset knih, táhnout se s nimi přes celou Prahu a pak ještě pět set kilometrů na jih,

18. vzít Maďara do centra na památky - K Medvídkům, K Tygrovi, do Pivního klubu a pak na Hrad, to se ví... (Maďar - Hele a z jakého roku je Pražský hrad? - ticho. Maďar- No tak aspoň z jakýho století? - ticho. Maďar - No? - U Pinkasů čepují pivo už od roku 1843. Maďar - Fajn. Jak se tam dostaneme? )

Jo jo, v Praze bylo, je a bude blaze.

Autor: Tereza Lišková | pátek 14.4.2017 16:22 | karma článku: 17.88 | přečteno: 663x

Další články blogera

Tereza Lišková

Babiččiny opulentní obědy

Mám dvě babičky. Obě vaří skvěle. Jedna decentně, sofistikovaně a zdravě, druhá tučně, tučně a hlavně tučně. Co kdyby přišla další válka? Tak ať jsme tlustý na tři prsty.

22.6.2017 v 10:42 | Karma článku: 24.14 | Přečteno: 770 | Diskuse

Tereza Lišková

S Maďarem v polní kuchyni

S Maďary se to má tak; guláš se vaří zásadně venku. Je jedno, jestli venku prší, sněží nebo se na město valí obří tsunami. Maďar vaří guláš venku.

28.4.2017 v 10:08 | Karma článku: 36.00 | Přečteno: 2006 |

Tereza Lišková

Top 10 českých komedií

Ukažte mi jeden jediný národ, který má ve svém filmovém fondu tolik báječných komedií. Aha? Žádný...možná také proto, že my máme Svěráka! Heč!

28.3.2017 v 10:02 | Karma článku: 21.82 | Přečteno: 1139 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Stanislav Salvet

Slzy jednorožce

Ve starobylém lexikonu radí dávný rádce, jak uhranouti ženu, by svolna byla k lásce....................

21.7.2017 v 21:06 | Karma článku: 4.81 | Přečteno: 116 | Diskuse

Dita Jarošová

Slone v porculánu!!

Vracím se opět ke kauze nekonání letošního Open-air festivalu, legendárního českého Woodstocku... Postoj mnoha instancí k vám se mi zdá být mírně řečeno rozpačitý. Samozřejmě nejvíc mne "dostal " okřídlený několikanásobný termín

21.7.2017 v 17:32 | Karma článku: 7.14 | Přečteno: 218 | Diskuse

Milan Slanina

Já, já já, ... jenom já !!!

Vybral jsem si čas, způsob, místo i stav. Všechno, co jsem si v tomto životě prožil, mělo svůj smysl a já nemusím ihned vždy chápat, proč se mi to či ono stalo. Tento smysl však trvá dál a přesahuje mé rozumové vnímání světa.

21.7.2017 v 8:52 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 387 | Diskuse

Zdeněk Pokorný

At to uteče v práci :-).....aneb skrytá reklama na značku benzínové pumpy

.....je jedno jak dlouho ,jestli jen hodinu ,den ,nebo celý život .....důležité je , že tomu tak dávno je ..... Zdeněk Pokorný

21.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 4.13 | Přečteno: 279 | Diskuse

Marcela Valouchová

Šutr 12 - Lex

V přistávací budově je čekalo překvapení. Jen co otevřeli dveře, sesypal se na ně hlouček mladých lidí oblečených v nejmodernějších společenských šatech centra Domoviny s úsměvy na rtech. Rozdávali letáky, skandovali hesla.

21.7.2017 v 7:20 | Karma článku: 4.34 | Přečteno: 155 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1103

Jsem Češka žijící s Maďarem v Rakousku...tak si nalijte kávu, pohodlně se usaďte a pojďte si přečíst, jaké to je ;) Další články na: jestepetminut.blogspot.com

 

 

 

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.