Tereza Lišková

Busójárás 2017

6. 03. 2017 11:23:19
V Maďarsku se konal Busójárás, což je něco jako masopust. Až na to, že v Čechách nemají všichni muži stejnou masku, nenaskakují na ženy na ulici a za hlasitého: „ÍÍÍÍÁÁÁÁH!“ nenaznačují jakési kopulační pohyby. No...bylo to divoké.

Slavnosti Busójárás (čti Bušójáráš) se konají každoročně v Moháči a jsou prý světoznámé, tvrdí Maďaři. No...to tedy opravdu nevím. Ruku na srdíčko...kdo z vás ví, kdo je Busó? Kde je Moháč? Eh...tak alespoň kde leží Maďarsko?...takže víme, jak to je.

Samotní Maďaři ovšem Busójárás milují. Staví se stánky, oprašují se masky a deseti tisícové město se připravuje na dalších deset tisíc návštěvníků mířících za zábavou.

Slavnosti trvají od čtvrtka do úterý. Nejvíce návštěvníků se sejde v Moháči v neděli, kdy se stovky Busó s řehtačkami v ruce a zvonci uvázanými v pase, vydají do ulic a společně s pohlednými dívkami v krojích, doprovodí zimu zavřenou v rakvi na hlavní náměstí. Večer, když se nálada a morálka uvolní, se lidé dají do tance a ruku v ruce tančí Kolo (chorvatský tanec), zatímco na ohromné hranici pálí zimu a vítají nadcházející jaro.

Busójárás není pouze průvod Busó a jejich společnic, kterému přihlíží tisíce lidí. Busó laškuje, tulí se ke kolemjdoucím ženám a dívkám, snaží se jim máznout na tvář saze, obejmout, či na nich přímo demonstrovat akt lásky, nehledě na to, že vedle nich stojí jejich muž. Zprvu snad může taková otevřená náklonost návštěvnici slavnosti zaskočit, ale po několika hodinách v průvodu již většinou žena otupí, poplácá dalšího nadrženého Busó po zádech a jde se dál. Busó může vše. Tak zaprvé nikdy nevíte, kdo se pod maskou z ovčí vlny skrývá a za druhé maska s rohy působí robustně a tak nějak divoce, což dodává věci na pikantnosti.

Aby to pánům nebylo líto a nepukli žárlivostí, mladé dívky v kroji s výraznou červenou rtěnkou a škraboškou mlsně obchází kolem mužů, kteří se na oplátku rádi nechají políbit na tvář, kde jim pak zůstane otisk rtů oné bezejmenné svůdnice.

A jak to tak na slavnostech bývá - hodně se jedlo, mocně se pilo a vesele se veselilo. Mezi oblíbené pochoutky patří sladkost, kterou my v Čechách hrdě nazýváme tradiční český trdelník. Až na to, že Maďaři ho umí také a také je prý tradičně maďarský. Češi ho prý od nich jen obšlehli. Buď jak buď, já musím bohužel zkonstatovat, že maďarský trdelník je asi dvakrát delší než ten, který koupíte na náměstí Republiky (nestydatost!) a navíc je vždy v nabídce v minimálně pěti příchutích. Jo, i s kakaem!

Suma sumárum to byl festival neobyčejně milý a jestli nebudete mít příští rok do čeho píchnout, určitě se na něj zajeďte podívat. Feministky a puritány by asi klepla pepka, ale ostatním ho můžu s klidným svědomím doporučit...

...Hlavně tedy pokud se chcete vydatně a zadarmo pomazlit.

Autor: Tereza Lišková | karma: 15.54 | přečteno: 480 ×
Poslední články autora