Než zvednete kotvy

Patříte mezi ty, kteří rádi jezdí prstem po mapách a sní o životě v zahraničí, ale váháte a bojíte se neznámého? Pak by vám mohlo přijít vhod pár rad od zkušené emigrantky...

Už je to téměř pět let, co jsem si přijela do Rakouska s kufříkem v ruce, nadšeným úsměvem a touhou dobýt jih. Plán zněl jasně. Získat zkušenosti, zdokonalit jazyk, naplnit peněženku a vrátit se zpět. Do Prahy, do Podolí, do lékárny...

Jenže osud zamíchal kartami a vše dopadlo jinak. Ale o tom zase jindy...

Přiznávám, že občas přemýšlím nad tím, o kolik by byl můj začátek v cizině jednodušší, kdybych byla věděla, co vím teď. Kolik pádů na ústa jsem si mohla ušetřit, kdyby tehdy někdo včas zvedl varovně prst a řekl "pozor takhle ne!" a poradil mi co a jak. O kolik zvolání "kdybych to byla věděla" a vzpínání rukou k nebi by bylo méně?

Ale co už. Pozdě bycha honit.

A tak si říkám, že bych snad vám, milým dobrodruhům, které vábí život v zahraničí, mohla prospět několika dobře míněnými radami, jak se pohodlně přesunout do destinace snů...

Ve dvou se to lépe táhne.

Jak finančně, tak psychicky, a proto je fajn dobýt svět s kamarádem či partnerem. Může se totiž stát, že na vás padne splín a je důležité, aby vás včas někdo pohladil po zádech a řekl kouzelnou formuli, že to bude zase všechno dobrý. A naopak. Jednou právě vy zadržíte ruku házející svršky do kufru a vysvětlíte partnerovi, že zítra bude lépe, ať nejedná unáhleně a jde si raději dát víno.

O financích ani nemluvě. Platit nájem ve dvou je mnohem příjemnější, než si měsíčně ruinovat konto.

Zmapujte si terén

Než se rozhodnete udělat zásadní krok - sbalit svých pět švestek a přesunout je o několik set kilometrů jinam - zajeďte se na místo činu nejdříve podívat. Vezměte si dovolenou, zůstaňte několik dní poblíž a nasávejte atmosféru. Vyhovuje? Našli jste si oblíbené místečko? Prima.

Zároveň zvažte, jak často byste rádi nakoukli domů. Pakliže odpověď zní často, zvolte příjemnou dojezdovou vzdálenost autem/vlakem/autobusem. Jednoduše zapíchněte na mapě kružítko do místa svého bydliště a udělejte kružnici s akceptovatelnou vzdáleností. Voila, to jsou země a města, která přicházejí v úvahu. Jestli chcete zdrhnout daleko, klidně se s tím kružítkem rozmáchněte. Nebo si zatočte glóbusem.

Nepodceňujte se

Jestli něco umíte a umíte to dobře, tak to nabídněte. Nehledejte přechodné zaměstnání a neztrácejte čas. Hledejte přesně to, co vás bude uspokojovat a jděte si za tím. Hoďte sami sebe do vody a chvíli se topte. Sice budete první půl rok chodit z práce s tepající hlavou o velikosti melounu, ale až ta nejhorší doba odezní, sami se poplácáte po zádech.

Was sagen Sie, bitte?

Rakušan Rakušanovi nerozumí. A proto doporučuji střihnout si jazykový kurz přímo v místě nového bydliště, aby se vám dostal pod kůži dialekt, který bývá v některých regionech nerozluštitelný i pro příslušníky stejného národa. Že ovládáte hoch Deutsch, gramatiku dáváte i se zavřenýma očima a máte dvacet jazykových certifikátu? Hahaha…..Už jste někdy mluvili s Tyrolákem?

Jedna kapsa prázdná druhá vysypaná.

Tak to není dobrý start nového života v zahraničí. Počáteční náklady bývají vysoké, na to se připravte. Bydlení, zařízení domácnosti a náklady na žití na první tři měsíce…bude to bolet. Zvlášť, jestli plánujete nejdříve bydlet a pak hledat práci. Což bych z praktických důvodů nedoporučovala, jelikož...

Každá firma má šikovnou sekretářku, která všechno ví a zná, a tak vám může pomoci sehnat byt, vyřídit dokumenty a poradit, kam si zajít na dobrou večeři a kde si nechat akutně vyoperovat slepé střevo. A právě na takový poklad se můžete se psíma očima obrátit, až podepíšete pracovní smlouvu.

Učte se jazyky.

Ehm, jasně. Tuhle radu vám měl dát někdo už před deseti lety, ale...

V Rakousku si teoreticky vystačíte s angličtinou, ovšem významně tím omezíte výběr zaměstnání. Pochopitelně, že s angličtinu budete mít větší šanci uspět ve Vídni, než v ostatních regionech, ačkoliv ani tam to není vyloučené, ale víte, jak to chodí na vesnici.

Znalost angličtiny, němčiny a akademický titul vás automaticky vystřelí mezi žhavé kandidáty, kteří mohou do hodiny od odeslání životopisu očekávat telefonát...

...no, tak do hodiny...jsem si trochu za přeháněla...do dvou.

Tři, dva, jedna...jedem!

Buďte připraveni na odjezd. Urovnejte vztahové záležitosti, sepište závěť, vypovězte včas nájemní smlouvy, vyřešte si pracovní závazky, udělejte si do zásoby selfíčka s kámošema, ať pak máte po večerech nad čím brečet a začněte intenzivně studovat pracovní právo nové země, ať víte, co vás čeká. V případě Rakouska 5 týdnů dovolené, minimální mzda 1500 Eur hrubého (1200 čistého - asi 31 000 kaček do kapsičky) vyplácená 14x ročně, proplacená nemocenská a ták...

?Guten Morgen, my máme Interesse s vámi spolupracovat.?

?Wirklich? No víte, já ještě nevím, takhle schnell...rozumíte...výpověď bytu, pes, stěhovaní a tak...?

?My Vám rádi nabídneme třikrát vyšší mzdu, než vy máte v Tschechien!?

(krátké ticho)

?Kdy mám nastoupit? ?

Šiml byrokratického typu

Vyřiďte si všechny potřebné dokumenty k žití v dané zemi co nejdříve; Meldezettel, Anmeldebescheinigung (povolení k dlouhodobému pobytu), přihlášení auta k místnímu úřadu atd. atd. a vyhnete se placení pokut a trapnému vysvětlování úředníkovi, proč jste se nepřihlásili už před rokem a že vám teda bylo divný, že jste jako jediný v domě za celý rok ani jednou nedostal žluté pytle na plast. Jsme sice v EU, ale i tak je se změnou bydliště (byť přechodného) spojeno docela dost byrokracie. Budete se o vše muset sami aktivně zajímat, protože tady vám nikdo neporadí, co všechno je třeba zařídit. Sice po vás nikdo nepůjde, pokud si dokumenty nevyřídíte, nicméně ve chvíli, kdy budete něco od úředníků potřebovat, nastanou nepříjemnosti.

Stejně tak budete životně nutně potřebovat rakouský účet v bance, rakouské telefonní číslo a emailovou adresu s ?.com? na konci. Takže žádnej @seznam.cz, verstehen?

Naučte se usmívat se jen tak.

A hlavně zdravit. Ano, třeba i neznámého člověka, který jde jen tak kolem vás po ulici, aniž ho chcete sbalit!

Představte si to, prostě kolem vás projde člověk a usmívá se jako by byl sjetej. Tak si kontrolujete poklopec, jestli všechno dobrý a hele, on je zavřený, tak o co mu jde?

Rakušané prostě fungují takhle: potkají-li se dva náhodní kolemjdoucí, zahledí si do očí, usmějí se na sebe a pozdraví se. Jo, jako úplní magoři.

Až si na tohle zvyknete, stanou se výlety do Prahy lehce depresivní.

Nedivte se všemu jako telata.

A když už se divíte, alespoň zavřete hubu, Kelišová. Tak to bylo extra pravidlo pro mě; tvař se, že je všechno normální.

?Takže mi nedáte vůbec žádné potvrzení o tom, že si z mého konta stáhnete deset tisíc za jazykový kurz? No, ale vždyť teď máte přístup k celému mému účtu! Doufám, že mi ten účet nevyluxujete! Né, to byl vtip, jenom vtip. A blbej. Pardón. Na shledanou.?

Rakušané nedávají potvrzení, nesmějí se vám, když plácáte blbosti v němčině, reklamace řeší na počkání, jsou za každých okolností přátelští a připraveni pomoci, hojně pěstují sousedské vztahy, v pátek chodí domů v jednu odpoledne, mají rádi tu svojí camcarára dechovku a vášnivě rádi se oblékají do krojů. Jednoduše je všechno jinak.

Filozofický medailónek závěrem

Pokud se rozhodnete odstěhovat se pryč, byť na pár měsíců, neuděláte nikdy špatný krok. Je možné, že to bude krok vedle, ale možná, že si díky tomu uvědomíte, že rodnou hroudu jednoduše milujete a budete si jí po návratu vážit ještě víc, a nebo se na druhou stranu zamilujete do nového vzduchu někde daleko a třeba právě tam najdete to, co jste dlouho nemohli doma nalézt. Lásku, finanční jistotu, klid, či fantastické plněné koblihy s čokoládou...

Ať je tak, či onak, držím vám pěsti, aby jste v sobě našli dostatek odvahy udělat krok za dobrodružstvím a ještě dál. Jako Frodo, třeba.

Bon voyage.